Dekompresia

CAMERON MARTZ
(Kardiovaskulárna kondícia nezabraňuje dekompresnej chorobe, ani nezaručuje, že sa u potápača v niektorý deň vyskytne znížené riziko DCS. V tomto článku je opísaný vplyv, ktorý môže mať kardiovaskulárna kondícia na riziko, že potápača v dlhodobom horizonte postihne DCS.)

Účinky narkózy sa líšia od mierneho zníženia úsudku až po absolútnu neschopnosť. Táto skutočnosť potvrdzuje dôležitosť zníženia alebo skôr eliminácie vplyvu narkózy. Narkóza môže vznikať zo širokej škály zdrojov, z jednoduchých plynov ako xenón a dusík až po zložené uhľohydráty, ktoré sa používajú na vykonanie všeobecnej anestézie. Aj keď sa narkotický účinok plynov skúma už viac ako 100 rokov, stále celkom nepoznáme, ako plyny vytvárajú narkózu (a anestéziu). Mnoho poznatkov o narkotickom účinku dusíka je odvodených zo štúdie anestetických plynov. Okolo roku 1900, vedci Meyer a Overton nezávisle na sebe spozorovali, že účinky bežných anestetických plynov súvisia s rozpustnosťou plynu v jednoduchom organickom roztoku, v olivovom oleji. Tieto zistenia sa stali známymi ako Meyerov a Overtonov zákon, podľa ktorého anestetický účinok plynu nepriamo súvisí s rozpustnosťou v tuku. Inými slovami, rozpustnejšie plyny vytvárajú narkotické účinky pri nižších koncentráciách ako menej rozpustné plyny. V tabuľke 1 sú uvedené Bunsenove koeficienty rozpustnosti bežných plynov.

Výber primeranej zmesi zahŕňa vyváženie niekoľkých rovnocenných faktorov, medzi ktoré patria obavy týkajúce sa otravy, dekompresia, hustota dýchacej zmesi, narkóza, tepelné podmienky a finančné náklady. Potápač môže urobiť celú škálu výpočtov, aby si vybral „najlepšiu zmes“ pre daný ponor, aj keď výpočty ešte viac komplikujú potápanie a následné nebezpečenstvo. Okrem toho obmedzujú štandardizáciu tímu, dôvernosť, jednotnosť dekompresie a vhodnosť zmesi. Vzhľadom na tieto aspekty je výber štandardnej dýchacej zmesi ideálnou voľbou. Opodstatnenie štandardných zmesí predstavuje správne porozumenie vzájomnému vzťahu príslušných zákonov týkajúcich sa plynu: Boylov, Daltonov a Henryho zákon, ako aj charakteristických vlastností rôznych plynov a fyziológie človeka.

George Irvine, konference Quest, 9.2.2002, George Irvine,  Sobota 9. února 2002 o dekompresi
Při rozhodování kde začít svoji dekompresi je logika velmi jednoduchá: chcete aby se plyn dostal z tkání dříve než začne formovat bublinky. Jakmile vytvoří bublinky v tkáních, tak už neunikne. Rychlý výstup z hloubky je jenom dobrým způsobem jak uvěznit v tkáních plyn formující bublinky, které už budou jenom růst čím výše se dostanete ve vodním sloupci. Na druhou stranu plyn, který zformuje bublinky v krvi je všeobecně zachycován v plicích s vyjímkou jedinců majících nějaký druh srdečních nebo cévních přemostění (PFO) a ti podstupují riziko pokud se toto stane. Pokud  formace bublin v krvi nastane příliš rychle a/nebo bubliny příliš rychle vyrostou tak mohou zablokovat účinnou funkci plic a poškodí kapilární řečiště v plicích. Takže v hloubce musíte plyn dostat z těla rozpuštěný.

George Irvine, konference Quest, 6.2.2002, George Irvine, středa 6. února 2002

Hodlám zveřejnit svoji zprávu o opakované dekompresi a dalším postupně za sebou, ale nejdříve mi dovolte zmínit něco, co je opomíjeno.
Plyn se nepřemísťuje z tkání do tepen nebo žil, přemísťuje se do kapilár. Cévy vycházející ze srdce jsou obrovské, silné, elastické pulsující trubice, které se zmenšují a rozvětvují dokud se z nich nestanou kapiláry a potom se krev vrací nazpět k srdci skrze žíly, které jsou rovněž silné a zvětšují se postupně jak se sbíhají, aby vrátili krev do pravé srdeční části.

George Irvine, konference Quest 3. června 2001
Úvodem mi dovolte říci, že nehodlám začínat jakékoli diskuse nebo argumentaci ohledně čehokoli na toto téma s někým, kdo by mi chtěl předčítat historii dekomprese. Můj přístup je založený na tom co funguje a já nemám vůbec žádný zájem o to, co si kdo myslí, s vyjímkou Jarroda Jablonského, který tohle dělá se mnou a jehož tým lidí zabývajících se dekompresí vykonává skvělou práci a neustále se vrací ke mně nazpátek s dalšími důvody proč mám pravdu. Takže to jen na úvod a jdeme na věc.

Tieto príklady nenahrádzajú množstvo študijného materiálu potrebného k zvládnutiu postupov dekompresie. Nie sú to návody ako robiť výstupy a už vôbec nie ako potápať! Príklady slúžia na diskusiu k pochopeniu dekompresnej problematiky.